Sraz všech účastníků byl na autobusové zastávce před budovou vlakového nádraží. Vyjeli  jsme do Orlové, a zde přestoupili na druhý  autobus směr Doubrava, který nás zavezl před Dino Park. Po zakoupení vstupenek započala naše společná pouť světem dinosaurů.

Tito zajímaví tvorové různých velikostí byli dominantními živočichy druhohor, někteří létali, jiní obývali vodní prostor a celá řada z nich se pohybovala na souši. Kolosální obři, u nichž budí respekt velikost tlapy s obřími drápy, byli často býložraví a naopak někteří mnohem menších rozměrů, patřili mezi líté masožravé predátory.

Prostor parku je jedinečný svým provedením, které simuluje dobu druhohorní. Vidět zde můžeme model sopky, velká vejce, ze kterých přicházela na svět dinosauří mláďata. Zajímavě zpodobnili dinosaury, kterým z tlamy visí cáry masa z oběti, kterou zadávili.

Fantasticky a důmyslně postavené modely uchvacují, tím, že vypadají jako by opravdu žily. Pohybují hlavami, mžourají očními víčky, žvýkají čelistmi, zvedají do výše tlapy s mohutnými drápy, mrskají dlouhými ocasy. Některým se pohybují celé boky, což vypadá, jako by skutečně dýchali. Celá řada z nich vydává hrozivé zvuky, které nahánějí hrůzu.

Užili jsme si dinosaurů, ale také skluzavek, prolézaček, houpaček, pískoviště a projížďky Dino vlakem. Zchladili jsme se zmrzlinou, pochutnali si na mnohých dobrotách, které poskytovaly četné stánky. V prodejně hraček a upomínkových předmětů, si někteří žáci zakoupili na památku malé dinosauříky, pro relaxaci z měkké gumy, nebo blikající exempláře. Jediným šrámkem, na jinak velmi zdařilém výletě, byl neshlédnutý 3D film i dinosaurech. Předběhla nás totiž školka, která měla hodně dětí a na nás nezbyly 3D brýle. Museli jsme vyrazit na zpáteční cestu, jelikož nám za chvíli jel autobus. Žáci zvládli tento drobný nedostatek na výbornou a bez řečí pokračovali cestou k východu z areálu.

Po chvilce čekání přijel autobus do Orlové, byl značně přeplněn, ale i tuto situaci jsme vydrželi přesto, že únava byla znát na všech. Závěr cesty jsme absolvovali na autobusové nádraží v Novém Bohumíně, kde již čekali rodiče na své ratolesti. Rozloučili jsme se hlasitým pokřikem „výletu nazdááár“ a spokojeně vyrazili k domovům.

Shodli jsme na, tom, že výlet byl báječný!

Ing. Hana Hudečková